Duplexery, sdružovače

Duplexery, sdružovače

Duplexery

Pojmem duplexer (kmitočtová výhybka) je myšlen VF obvod složený ze dvou VF filtrů, Blokové schéma takového obvodu je zobrazeno pod textem. Filtry F1, respektive F2 jsou většinou filtry typu pásmová propust (PP) nebo filtry typu notch (propust/zádrž). Jestliže filtr F1 propouští kmitočet f1 a potlačuje kmitočet f2 a zároveň filtr F2 propouští f2 a potlačuje f1, lze vhodnou délkou kabelů L1 a L2 transformovat impedanci potlačovaných kmitočtů na vysokou hodnotu. Tímto jednoduchým způsobem lze sloučit nebo rozbočit dvě frekvenční pásma. V praxi se používá mnoho typů duplexerů. Velikost a náročnost duplexeru je určena zejména roztečí sdružovaných nebo rozbočovaných kmitočtů f1 a f2.

Sdružovače

V případě sdružování radiostanic – tj. vysílačů i přijímačů, je nutné zajistit vysokou izolaci rušení přijímačů vlastními vysílači. Zkušenosti s praktickými rádiovými sítěmi ukazují, že je velmi výhodné použít pro sdružené přijímače jinou anténu nebo jiný vf rozvod než se používá pro vysílače. Zvláště u většího počtu vysílacích kanálů (více než 8) se velmi značně zvyšuje počet intermodulačních produktů vyšších řádů 5., 7., 9., 11., které spadají do přijímačového pásma a svým výkonovým součtem ruší vlastní přijímače. Proto je velmi výhodné použít pro přijímače zvláštní anténu nebo alespoň připojit k anténě přijímačů minimální počet vysílačů. Typická sdružovací jednotka pro přijímače je znázorněna na obrázku.

Sdružovací zařízení musí zajistit, aby nedocházelo k nadměrným ztrátám energie jednotlivých vysílačů a aby nedocházelo ke zmíněnému intermodulačnímu rušení vlastní vf sítě a ani okolních služeb.
V případě přímého spojení výstupů vysílačů bez sdružovací jednotky by na jednotlivé koncové stupně vysílačů pronikaly relativně silné vf signály ze všech ostatních vysílačů a na jejich nelineárních částech by vznikla velmi intenzivní intermodulace. Vzniklo by tak velmi mnoho kombinačních kmitočtů, které by vyzařovaly do společné zátěže (antény, rozvodu) a způsobovaly rušení ostatních služeb a velmi často i rušení vlastního zařízení. Nejčastější rušení ve vlastním zařízení (nebo vlastním uživatelském pásmu) vzniká od intermodulačních produktů 3. řádu a ostatních vyšších lichých řádů. Proto se výběr kmitočtů provádí hlavně pro odolnost proti intermodulacím 3. řádu. V případě většího počtu sdružovaných vysílačů se neúměrným rušením uplatní i vyšší liché řády vlastních přijímačů, protože množství těchto intermodulačních produktů velmi progresivně narůstá s počtem vysílačů.
V případě, že sdružovač splňuje požadovanou linearitu z hlediska vzniku intermodulačních kmitočtů, musí být ještě zajištěno, aby všechny díly (použité ve společném vf rozvodu, antény a dokonce i jejich blízké okolí) byly lineární. Použije-li se nevhodný anténní systém s nedokonalými spoji (rez, oxidace spojů, polovlhké spoje) a nevhodné okolí (rezavé předměty, měnící se dotyky kovových předmětů), vznikne na těchto nelineárních částech antény a okolí opět výskyt intermodulačních kmitočtů. Nelineární mohou být ve vf rozvodech i samotné díly rozvodu, jako např. děliče, duplexery, zátěže atd. Špatně provedená montáž konektorů na kabelech i na těchto dílech znamená nebezpečí vzniku rušení. Pečlivá montáž – dobré propojení spojů, těsné a pevné propojení kovových částí, odolnost proti oxidaci, vhodný výběr materiálů spojovaných kovových dílů a odolnost proti navlhání chemicky upravovaných dílů vedou ke spolehlivosti zařízení.

Naše nabídka